Letošní březnové putování po Japonsku bylo ve znamení kvetoucích sakur, což je sváteční doba pro všechny Japonce i pro turisty. Na něžně růžové kvítky sakur narazíte na každém rohu, ať už jsou to dlouhá stromořadí podél řek nebo v parcích, či jednotlivé solitéry v zahradách, předzahrádkách, svazích nebo kdekoli jinde, kde se prostě najednou zjeví ve své pomíjivé kráse. Rozkvétající květy vzbuzují radostnou náladu plnou očekávání nového zrodu a naděje, padající růžová krása pak upozorní na dočasnost našeho bytí a vyvolává nostalgické nálady. A to za doprovodu nasládlé přejemné vůně, kterou zachytí jen citlivý nos.
Na jaře sakury vévodí všude. Venku samozřejmě a v interiérech jakbysmet. Co jde ozdobit snítkou ze stromu, je ozdobeno, co jde ozdobit umělými kvítky, je ozdobeno taky. V bytech, v obchodech, v kancelářích, na nádražích, v hotelech, v restauracích, v onsenech, no prostě všude na vás padají růžové girlandy sakurových květů. Nikdo si nestěžuje, nikdo se neposmívá nevkusu výzdoby a najednou si uvědomíte, že vlastně ta růžová kvítka na různých místech vyhledáváte a přejete si, aby vás všude doprovázela. Vždyť je to přece jejich čas a i v ranním televizním vysílání vás komentátor kromě o počasí informuje i o místech, kde právě sakury rozkvétají a na obrazovce vám ukazuje přehlednou mapku, kudy se vypravit tu krásu zažít.
V Kyotu jsme neodolali a navštívili workshop výroby cukroví s tématikou jarní přírody (sakura nechyběla).
Japonské cukroví má velmi sofistikovanou podobu a jeho příprava je malým uměním. Co se chuti týče – no to už nechám na každém individuálně. Možná jsem ještě málo japonských sladkostí prochutnala…. Většina cukroví, kterou jsem koštovala, byla chuti sladce mdlé, konzistence jemně lepkavé. Prostě rýžová mouka, pyré ze sladkých fazolí a barvivo…. Ovšem vizuálně – překrásné. Inu jiný kraj,…
Takže v pracovní místnosti útulné cukrárny nás přivítal mistr kuchař, který měl za sebou asi dvacetiletou praxi. Seznámil nás s motivy pro naši činnost, zodpovědně nám vyložil postup a rozdal nám barevné kouličky těsta a zajímavé pomůcky – síto, špachtličky, podložky… Nic není ponecháno náhodě, osobitá kreativita není vítána, vzor je neměnný a daný tradicí. Proto se pro nás rozsvítila obrazovka, kde jsme měli možnost shlédnout vše názorně.
Takže – v pořadí z ukázky na tabuli (obrázek výše):
Řepkové pole – Jaro v Kyotu – Sakura.
A jde se na věc. Za dozoru pana mistra jsme vytvořili tyto tři zákusky. Nebylo to jednoduché a soustředili jsme se pekelně. Zatímco pan mistr cukrář tvořil s lehkostí sobě vlastní, my jsme se nadřeli i s hňoucáním obyčejné kouličky. O jemné geometrii sakurového květu s pěti prolamovanými okvětními plátky ani nemluvím, natož o kvetoucí řepce, která nám padala z cukrářského sýta a což pak celé jaro v Kyotu!
A co jsme si utvořili, to jsme si taky snědli. Víc než jeden kousek jsme ale nikdo nedokázal, i když jsme k té dobrotě popíjeli silný šlehaný čaj matcha.
Když teď s odstupem času tří měsíců o tomhle zážitku píšu, vlastně bych si dala tu jemnou nasládlost, která ulpívá na patře a spláchne se s douškem nahořklé matchy. Tak snad někdy v budoucnu možná ještě….
Děkuju vám za návštěvu mých webových stránek a zkuste si upéct něco dobrého, zrají třešně a koláč bude výborný.
Lada